jan frydrych – Optikalita

Přijďte se ve dnech od 31. května do 12. července 2019 podívat do Galerie Kuzebauch na jedinečnou tvorbu Jana Frydrycha s názvem Optikalita.

Jan Frydrych získal základní sklářské vzdělání v Novém Boru a ve studiích pokračoval na gymnáziu v Liberci a na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Sám pak působil jako lektor na několika zahraničních školách. Proslavil se především svým mistrným umem broušení optického skla a od 80. let jsou jeho díla pravidelně vystavována nejen v Evropě, ale i Severní Americe a na Blízkém východě. Jeho díla mají ve své sbírce i takové osobnost jako jsou Bill a Hillary Clintonovi, Elton John, nebo Shirley Temple.

Ve Frydrychových broušených a lepených objektech hraje často zásadní roli minimalistická kombinace čirého a modrého, či červeného skla. Preciznost provedení bere dech a je na ní vidět manuální zručnost šumperského rodáka, která jeho výjimečné řemeslné výtvory povyšuje na umění.

Galerie Kuzebauch na Révelations 2019

Galerie Kuzebauch se letos představí již potřetí na veletrhu Révelations v Paříži se svou výstavou Sculpting in Glass. Výstava bude k vidění v Grand Palais, stand F1.

Svým výběrem čtyř výtvarníků chce poukázat na tendence ve sklářství posouvat hranice možného. Spojuje je až sochařský přístup ke zpracování skla.

Martin Janecký pochází ze sklářské rodiny, takže se sklu věnoval už od dětství. Proslavil se především mistrovským uměním techniky „inside sculpting“, která spočívá ve tvarování sklářské bubliny zevnitř za žhava.

Martin Janecký, Hlava

Anna Polanská vystudovala UMPRUM a v současné době vede obor broušené sklo na železnobrodské sklářské škole. Na svých vázách vytváří podobu včelích pláství a poukazuje na kontrast přírody a její tvorby.

Anna Polanská, Brown

Josef Divín vyučuje obor design skla ve Valašském Meziříčí i na pražském UMPRUM. Jeho vázy jsou také spojeny s přírodou. To můžeme vidět například na natavené stříbrné fólii na povrchu váz, nebo na jejich broušených hrdlech.

Josef Divín, Vázy

Poslední výtvarník je Ondřej Strnadel, který vystudoval průmyslový design ve Zlíně a momentálně učí na umělecko-průmyslové sklářské škole ve Valašském Meziříčí. Na svých ručně foukaných tvarech vytváří jejich asymetrickou deformací pocit pohybu a tekutosti.

Ondřej Strnadel, Soap

Ondřej Strnadel – SOAP

Zavítejte ve dnech od 22. března do 17. května 2019 do naší Galerie Kuzebauch a objevte jedinečnou tvorbu Ondřeje Strnadela – SOAP.

Valašsko patří ke sklářským oblastem s bohatou tradicí. Dnes ji uchovává a rozvíjí zejména Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská ve Valašském Meziříčí a Ateliér Design skla na Univerzitě Tomáše Bati v nedalekém Zlíně. Není náhodou, že je s oběma institucemi spjat i osud sklářského výtvarníka Ondřeje Strnadela (*1979), který na nich pedagogicky působí. Kraj, v němž se narodil, je pro něj neustálým zdrojem inspirace, avšak mezinárodně srozumitelným, což dokládají úspěšné výstavní prezentace ve Francii, Německu, Polsku, Bulharsku, Slovensku, Nizozemsku a Itálii. V roce 2018 dokonce získal Bavorskou státní cenu.

K pochopení podstaty Strnadelovy tvorby je nutné zdůraznit, že k českému uměleckému sklu od jeho moderních počátků v polovině 20. století patří nejen výtvarná originalita a nápaditost, ale i řemeslná dokonalost. Většinou se však jedná o spojení dvou rozdílných světů, kde jeden z nich zastupuje umělec a druhý sklář – první vymýšlí a druhý podle jeho instrukcí realizuje. Strnadel patří k privilegované menšině, jež se při tvorbě může spolehnout jen sama na sebe. Snad i proto jeho díla postrádají pózy a manýrismus, jsou upřímná, poctivá, v dobrém slova smyslu neokázalá a srozumitelná.

Pomocí ručního foukání do dřevěné formy přichází Strnadel v kolekci SOAP s obdélnými tvary výrazných barevností, jejichž povrch je efektně rozrušován drobnými nepravidelnostmi. Výtvarník tak dále nápaditě rozvíjí svou estetiku geometrických civilních objektů ozvláštněných atypickými detaily, které jim dodávají vnitřní dynamiku, napětí a rafinovanost.

 

GALERIE KUZEBAUCH NA COLLECT 2019

Výstava Glass Rituals během Collect 2019 představí Galerie Kuzebauch instalaci čtyř výrazných sklářských výtvarnic s názvem Glass Rituals. Jejich výběr si klade za cíl ukázat diverzitu, se kterou sklářky přistupují ke své tvorbě a poskytnout tak ucelený obraz současného českého ateliérového skla, tvořeného „něžnějším pohlavím“. Každá z umělkyň specificky aplikuje rozdílné techniky, vychází z dlouholetých tradic, které přetváří ve vlastní, autentickou uměleckou výpověď. Klára Horáčková experimentuje se sklem a přeměňuje jej do křehkých forem. Využívá své umění k tomu, aby předložila vizi evoluce – biomorfní objekty evokující zvrásněný povrch čedičových útvarů vyvřelých z vnitra země, které stále mění svojí podobu. Práce Evy Eisler znázorňuje průnik mezi minulostí a budoucnosti. Skleněné siluety odkazují na archetypální obrazy bohyní a vychází ze starých rituálů a symbolů plodnosti. Lada Semecká vypráví příběh prostřednictvím jedinečných vlastností a původu daných materiálů. Její skleněné obrazy představují jemné mlhoviny, mraky a vlnící se symbolické chumly přírodních živlů zatímco čedičové objekty zase zdůrazňují jeho jedinečný povrch, pevnost a znělost. Vladimíra Klumpar se zaměřuje tavené plastiky, které jsou buď inspirovány striktně geometrickými nebo naopak biomorfními tvary. Při své tvorbě pracuje především ve světlem a hloubkou prostoru.

Klára Horáčková, White Shoots

Eva Eisler, From the Past – Amber

Lada Semecká, Universe

 Vladimíra Klumpar, Orange Wave

 

Emma Woffenden a Petr Stanický: Contact – Isolation

Zavítejte ve dnech od 11. ledna do 15. března 2019 do naší Galerie Kuzebauch a objevte díla Emmy Woffenden a Petra Stanického.

Tvorba Emmy Woffenden, absolventky slavné londýnské Royal College of Art, je od svých počátků v 90. letech 20. století sochařská. Nápaditě využívá vedle skla i dalších materiálů, motivicky blízké jsou jí figury a organické tvary, pracuje s náznaky, pohybem, cizí ji není nadsázka ani promyšlená, nikoliv pouze efektní provokace. Opakovaně se vrací k spirituálním tématům, zajímá ji člověk jako mnohovrstevnatá bytost, vznešená i komická zároveň, ráda pracuje s materiálovými i ideovými kontrasty.

V prvé řadě sochařem a až poté sklářem je též Petr Stanický, vedoucí ateliéru Design skla na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Sklo je pro něj jedním z oblíbených prostředků k vytváření objektů a kompozic, často s ambicí ovládnout prostor nebo v něm odkrýt jinou dimenzi. Jeho práce jsou ideově pregnantní, až puristicky čisté, pečlivě promyšlené a konstruované. Dokáže však stvořit i intimní solitéry, kde jej – stejně jako Emmu Woffenden – zajímá například figurální motiv.

Výstava Contact – Isolation nabízí vhled do tvůrčího myšlení dvou výrazných a intelektuálně spřízněných uměleckých osobností. Pro Galerii Kuzebauch vznikla naprosto nová specifická díla, která ukazují, že sklo a prostor může přinést ještě mnoho podnětných překvapení.

PF 2019

Veselé Vánoce a šťastný nový rok všem přátelům, spolupracovníkům a partnerům přeje

Happy Materials! 

JOSEF DIVÍN – KRAJINOU NOCI

Zavítejte ve dnech 26. listopadu 20184. ledna 2019 do naší Galerie Kuzebauch a poznejte jedinečnou tvorbu Josef Divína.

Autor ve své tvorbě pracuje s horizonty a mořem, které se v jeho tvorbě zásadně opakuje. Představuje novou podobu plochého, stavovaného, foukaného, malovaného, případně rytého, leptaného a broušeného skla.

U prostorových tvarů, které autor představuje, je pozoruhodná deformace foukaného tvaru, která je za horka tvořena autorovýma rukama. Nezvyklé je i zachování tzv. kopny, tj. horní části vznikající při foukání na sklářské píšťale, která se běžně odřezává. V jedné z fází tvorby Divín za horka vytváří struktury pomocí aplikace stříbrných fólií. To celé se poté chladí a následuje doladění celého objektu například autorským broušením.

Souhrnný název Krajinou noci značí bezhraniční kreativní proces v nádobách i v plochém stavovém skle, který ústí do melancholicky obsahově mnohoznačných kompozic.

Umělecké dílo však funguje jako symbol, proto Divínovy krajiny mohou mít i mnoho jiných výkladů v konotaci s tím, kdo je vnímá.

Galerie Kuzebauch si vás dovoluje pozvat na předvánoční setkání spojené s komentovanou prohlídkou výstavy Krajinou noci s autorem Josefem Divínem a uvedením nové edice knihy České sklo autorky Sylvy Petrové. Setkání proběhne 12.12.2018 od 16:30

Přijďte nahlédnout do zákulisí tvorby významného sklářského výtvarníka a se svařeným vínem prolistovat novou edicí nepostradatelné knihy o českém skle.

Dana Zámečníková – 4x bouře

Zavítejte ve dnech od 19. září do 19. listopadu 2018 do naší Galerie Kuzebauch a objevte díla jedinečné Dany Zámečníkové.

Byl to právě slavný Vernetův obraz „Bouře“, který se stal součástí jejího světa a dal podnět k site specific realizaci. Právě tato scenerie totiž léta visela nad její postelí v bytě rodičů.

Zámečníková na přelomu 60. a 70. let minulého století vystudovala ČVUT a UMPRUM v Praze, což se empaticky projevuje na využití galerijní výlohy, která představuje pomyslný rám, do nějž lze vstupovat. Celá instalace je díky tomu proměnlivá podle denní doby a počasí, což poukazuje na um autorky, sklářské výtvarnice a architektky současně.

Není mnoho českých sklářských umělců, jimž se v zahraničí dostalo takové pozornosti a uznání. Díla Dany Zámečníkové jsou součástí více než třiceti prestižních veřejných sbírek v Evropě, Asii, Severní Americe a Austrálii. Konkrétně to jsou například The Corning Museum of Glass v Corningu, Metropolitan Museum v New Yorku, Victoria & Albert Museum v Londýně či Musée des Arts Décoratifs v Paříži.

I přes světovou pozornost a uznání, Zámečníková nadále rozvíjí potenciál svého výtvarného vyjadřování, a to i ve vztahu k moderním technologiím.

Barbora Tydlitátová & Natálie Bozděchová – Izotopy

Ve dnech 25. července – 11. září 2018 máte možnost u nás v Galerii Kuzebauch spatřit neobyčejná díla Barbory Tydlitátové a Natálie Bozděchové, které patří k nejmladší generaci českých sklářských nadějí. Barbora a Natálie jsou spřízněné autorské duše tvořící jak samostatně, tak společně v rámci volného tvůrčího uskupení vystupujícího pod internetovou identitou p a z d r á t i.

Obě společně absolvovaly obor Návrhářství skla a šperku na Technické univerzitě v Liberci, aby se poté vydaly prohloubit své znalosti o skle na SUPŠ sklářskou v Železném Brodě. Fascinuje je, jak sklo dokáže měnit svůj charakter užitím rozličných technologických postupů při jeho dekorování. Tydlitátová v kolekci objektů ZEVNITŘ obrací sklo naruby tím, že na z volné ruky foukané tvary aplikuje sklářské suroviny. Bozděchová si zase v souboru nádob KAZARI pohrává s egyptsko-secesní technikou zčesávání. Jejich společným projektem je pak kolekce šperků ROTTENSCHMUCK zabývající se tématem ambivalentního vztahu západní civilizace k potravinám.

Sklo je pro ně materiálem, jehož prostřednictvím chtějí vyprávět o svém vidění světa. Nebojí se experimentu, jsou odvážné, ale nikoliv zbrklé – o své práci přemýšlí, s nadsázkou dvakrát řežou, dvakrát měří.

Třetí tištěné vydání Material Times již v prodeji!

Redakce našeho magazínu Material Times připravila zbrusu nové články z oblasti řemesel, designu, materiálů, architektury, umění a životního prostředí, které dali dohromady již třetí tištěné vydání. Na 160 stranách se čtenáři mohou ponořit do lesa, kde lze kácet dřevo podle lunárního cyklu, navštívit dílnu oceňované sklářské výtvarnice Zuzany Kubelkové či si přečíst rozhovor s Andrejem Boleslavským o tom, jak tančit ve virtuální realitě. K zamyšlení nad podobou a životním cyklem věcí čtenáře povede například esej kurátora Petra Nového či provokativní přednáška biologa Jiřího Sádla. Na dalších stránkách pak magazín odkrývá příběhy a myšlenky lidí, vyrábějících nové materiály. Zaostřeno je na mikroby, houby i bioplasty rozložitelné na uhlík a vodu.

„Ve třetím tištěném vydání Material Times se zabýváme vztahem člověka a jeho prostředí. Zajímalo nás, na co a na koho se při svém počínání soustředí, nebo co naopak zůstává na periferii zájmu,“ říká šéfredaktorka Tereza Lišková. „Věřím, že si čtenáři najdou vlastní způsob, jak magazín číst. Pokud je bude bavit odkrývání spojitostí mezi jednotlivými články, budu ráda. Jsem zvědavá, co upoutá jejich pozornost, jak budou magazín jako celek číst.“