Lucie K. Švitorková – Světelná stínohra

Nejde o stínohru v tradičním slova smyslu, protože se tu nepracuje se stíny vrhanými na pozadí, ale jde naopak o koexistenci světla a stínu v mase skla. Ve tvaru simplicistní, postupně až minimalistická díla autorky musí od začátku tvarového řešení sofistikovaně kalkulovat se zesílením a zeslabením určitých partií tak, aby světlo integrovaly, a současně na jiných místech redukovaly do stínu. Stejné efekty jsou v jiných druzích zpracování skla vyloučené, a to samo o sobě odůvodňuje, proč si umělci tak složitou, náročnou a drahou technologii více než šest desítek let stále volí.

 

 

 

 

 

 

 

 

Vrcholné příklady zpracování tavené plastiky se přičítají Stanislavu Libenskému a Jaroslavě Brychtové. Ale i řada soudobých českých sklářů s touto technologií umí nezávisle na jejich příkladu mistrovsky pracovat. Výtvarný vývoj ve stavovaném skle pokračuje, a zřejmě nikdy nebude vyčerpán. Místem, kde se tato díla technicky realizují ve velkých pecích, je Studio Lhotský s.r.o. na Pelechově u Železného Brodu, ve kterém autorka mimo čas, kdy navrhuje a realizuje vlastní věci, pracuje jako manažerka výroby.

Soubor plastik Lucie K. Švitorkové, který vznikl speciálně pro Galerii Kuzebauch, je nejlepším důkazem, že metoda zůstává pouhou cestou, pokud vynalézavý tvůrce dokáže najít nová řešení. Ta v autorčině případu znamenají vyleštění plášťů válcovitých objektů nebo různě vysokých kontejnerů a žardiniér, a překvapivé průsvity zmatovaného bohatého dění uvnitř, plus uplatnění vysokého ledu dna. Jemné starší vnitřní dekory Lucie K. Švitorková čím dál častěji nahrazuje „architektonickou vestavbou“ a připravuje nám vizuálně stále silnější estetické zážitky. Není divu, že významné autority na trhu s uměním jako Galerie Scremini v Paříži a Kuzebauch v Praze zařadily prezentaci jejích nových děl do dramaturgického plánu svých činností v roce 2022.

BAROKNÍ SÝPKA NA LEMBERKU OTEVŘE SVOJI PRVNÍ SEZONU POZNÁVACÍ VÝSTAVOU

Po rozsáhlých opravách dostala budova bývalé sýpky novou střechu a v létě bude poprvé otevřena v souvislosti s novou výstavou. Pod vedením architekta a herce Davida Vávry koncipují majitelé sýpky Lucie Havlová a Tomáš Hendrych s fotografem Tomášem Princem a týmem spolupracovníků výstavu s názvem Lemberkem krok za krokem. Mapují v ní významné i skryté památky a objekty v okolí sýpky.

Čtrnáct volských ok a rekonstrukce střechy

V loňském roce na sebe projekt lemberské sýpky upozornil poprvé, výstavou Čestmíra Sušky, o které jsme psali zde. Ta se ale musela odehrávat jen ve vnějším prostoru před budovou. Stav střechy totiž nedovoloval bezpečné pobývání uvnitř objektu. Po rekonstrukčních pracích, které probíhaly hlavně na podzim minulého roku a pokračují i letos, je zajištěna střecha. Firma specializující se na opravu historických objektů kompletně vyměnila všechny latě a střešní krytinu včetně hřebenáčů, osazeny jsou i okapy na jihozápadní straně. V souvislosti s tím byly také opraveny jednotlivé prvky krovu – vyřezáním a doplněním částí střešní vazby. Rekonstrukce obnášela i demontáž a montáž námětků a výměnu poškozených vazných trámů a zcela chybějící pozednice. Opraveno a doplněno bylo s tím i zdivo korunních, kordonových říms.

V blízké budoucnosti, návazně na získané prostředky, bude na řadě vybourání vjezdu a jeho nahrazení dubovými dveřmi, případně renovace staré dřevěné podlahy v přízemí, kterou odhalila sonda pod stávajícími deskami. Dále se plánuje to nejdůležitější pro možnost obývání objektu – výstavba sociálního zázemí, vyčištění studny, vybudování toalet se sprchou a kanalizace do žumpy.

Foto: Tomáš Hendrych –

Volské oko je obdoba okenního vikýře jen s polooválným tvarem, který vyznačuje plynulý přechod napojení mezi střešní plochou a vypouklou plochou volského oka. Už provedení vikýře je pro pokrývače těžkým úkolem a volské oko je opravdovou výzvou pro mistry řemesla. Vyžaduje přizpůsobení a položení jednotlivých tašek tak, aby pod ně nezatékalo, a laťování přitom musí umožnit harmonický přechodu oblouku volského oka na plochu střechy.

Detailnější informace naleznete v článku na Material Times.

GALERIE KUZEBAUCH NA RÉVÉLATIONS 2022

Galerie Kuzebauch představí na pařížské přehlídce umění Révélations 2022 výběr výtvarníků v rámci koncepce Generation Next, kterou pro galerii vytvořil PhDr. Petr Nový, hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Generation Next představuje mladší střední generaci českých sklářských výtvarníků narozených v 70. a 80. letech dvacátého století, pro kterou je zásadní různorodost a experimentální zkoumání hraničních poloh sklářského umění.

Galerie Kuzebauch v rámci Révélations představí čtveřici umělců, pro které jsou charakteristické rysy Generace Next, tedy otevřenost k různým konceptuálním a estetickým experimentům. Výtvarníky Zuzanu Kubelkovou, Lucii Švitorkovou, Ondřeje Strnadela a Petra Stanického navzájem spojuje nikoliv jednotný estetický názor, ale právě naopak různorodost přístupů a chuť neustále se posouvat dál, experimentovat a nacházet tak nové cesty k vytváření mnohdy až neuvěřitelných autorských výpovědí. Jde o čistě individuální přístupy k jedné matérii skla a o individuální hledání cest ven z často omezujících otěží tohoto materiálu.

Zuzana Kubelková, Icy Blue, 2021, Foukané sklo, čedičová textilie. Foto: archiv autorky 

Zuzana Kubelková je mladá sklářská výtvarnice zaměřující se zejména na experimentování s technikami a materiály. Její tvorba v zahraničí sklízí velice dobré ohlasy, důkazem je hned několik ocenění, která Zuzana Kubelková za svou tvorbu obdržela. Mezi poslední získaná ocenění patří například cena z letošního ročníku Milano Vetro 35. Jednalo se o třetí ročník soutěže určené pro nejlepší umělce a designéry do třiceti pěti let. Zuzana Kubelková zde uspěla se svou nejnovější kolekcí váz, na které převádí své abstraktní malby pomocí speciálních autorských technik. Část z oceňované kolekce bude představena i na letošním ročníku Révélations.

Lucie Švitorková je sklářská výtvarnice zaměřující se zejména na technologii tavené plastiky. Jedná se o náročnou sklářskou, sochařskou disciplínu, kterou zejména v minulosti proslavilo tvůrčí duo Stanislav Libeňský a Jaroslava Brychtová jak u nás, tak i v zahraničí. Lucie Švitorková svérázně navazuje na tuto tradici v Železném Brodě, kde legendární duo také působilo, a dále se podílí na dalším rozvoji těchto sklářských technik. Typickým prvkem, který můžeme v tvorbě Lucie Švitorkové nalézt, je užívání minimalistického tvarosloví v podobě nádob, ve kterých pak můžeme odhalovat ukrývající se rafinované dekory či optické úkazy.

Lucie Švitorková, CAVITY II, 2021, Tavné sklo do formy, matované, leštěné. Foto: František Nikl 

Petr Stanický se sklem pracuje jako architekt. Jeho díla jsou samostatným specifickým skloprostorem působícím na lidské smysly a emoce. Ač své práce projektuje, konstruuje a často kombinuje materiály, jen výjimečně upírá sklu jeho přirozené opticko-estetické vlastnosti. Od Petra Stanického na Révélations 2022 bude k vidění dvojce děl. Obraz a objekt, ty spojuje hmota proměňující se v iluzi, skutečný geometrický prostor v iluzivní linii, která ho doplňuje a popírá zároveň.

Protipólem k architektonickému přístupu Petra Stanického jsou organicky tvarovaná díla od Ondřeje Strnadela. Strnadel vystudoval Průmyslový design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně pod vedením profesora Pavla Škarka, v současnosti učí na Střední umělecko-průmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí. Jeho ručně foukané tvary jsou čistě abstraktní, výtvarník skrze ně vytváří tvarosloví rozvíjející estetiku geometrických objektů, které jsou však asymetricky a různě deformovány, což dodává výslednému dílu iluzi pohybu, tekutosti.

Ondřej Strnadel, Black Vessel, 2018, Ručně foukané sklo, matované. Foto: Gabriel Urbánek

La Rotation – současné české sklo

Výstava La Rotation představuje díla sedmi sklářských umělců, které spojuje vášeň pro tvorbu, vytrvalost a řemeslná virtuozita.  Obracejí se k archetypálním motivům, jež umělce po staletí inspirují a jejichž prostřednictvím pak transcendují za hranice, které většinu lidí v jejich běžném životě oddělují. Ať už jsou to hranice geografické, politické, ekonomické, vyznání či genderové.  Archetypy v umění nás všechny spojují, jejich význam nám je intuitivně známý, a tudíž univerzální.

Všichni rozeznáváme symboly kruhu, otáčení a koloběhu přírody. Kruhový pohyb symbolizuje cyklus, vzestup i návrat. Čas měřený pohybem hodinových ručiček obíhá v kruhu. Roky plynou ve znameních zvěrokruhu. Jako mandaly, spirituální obrazy pojící člověka s Vesmírem. V něm planety po svých drahách obíhají kolem Slunce. I žhavé sklo na píšťale se otáčí, aby vznikl nejdokonalejší tvar, jaký známe. Koule, kterou znázorňovali už alchymisté, symbolizuje hlavu i růži.

V prostorách nejstaršího kostela v Orléans, ve světle procházejícím gotickými okny, rozehrávají díla sedmi umělců hru s naším podvědomím.

O autorech:

Mezi nejzkušenější skláře ve výběru Galerie Kuzebauch patří Vladimíra Klumpar a Zdeněk Lhotský. Oba sídlí v oblasti Železného Brodu, kde mají vlastní dílny, tavicí pece a brusírny. Oba také jako žáci profesora Stanislava Libenského a absolventi pražské UMPRUM rozvíjejí tradiční tavenou skleněnou plastiku, každý svým vlastním směrem.

Zdeněk Lhotský umí ztvárnit plastiky nebývalých rozměrů, jak se mu to povedlo například u monumentálního skleněného sarkofágu pro dánský královský pár. Věnuje se i vývoji vlastní skloviny Vitrucell.

Vladimíra Klumpar se ve své tvorbě inspiruje přírodou, ale i architekturou nebo anorganickými tvary. Zobrazení Slunce, spirály, střídání lesku a matu, obrušování, povrchové struktury, provázejí její dílo v různých podobách od samého počátku.

Skleněnou tavenou plastiku realizuje ve vlastní huti v jižních Čechách také sochařka Alena Matějka, žačka prof. Vladimíra Kopeckého na pražské UMPRUM. Alena Matějka ve svém díle ráda zachycuje ságy, pohádky a mýty. Je vášnivou pěstitelkou růží – kolem svého historického domu vybudovala rozárium se stovkou různých druhů růží z celého světa. A láska k této květině proniká i do její tvorby.

Mezi nejtalentovanější české sklářské výtvarníky patří Martin Janecký, který tvaruje plastiky technikou ručně za tepla tvarovaného skla. Jeho hlavy, připomínající výrazem a životností barokní sochařství, patří k tomu nejoriginálnějšímu v současném českém sklářském umění. Martin Janecký má vlastní ateliér a sklářskou huť v centru Prahy.

Ondřej Strnadel tvaruje horké sklo foukáním z ruky. Syté barevnosti dosahuje vrstvením skla. Pečlivě se věnuje rovněž vnější úpravě, aby dosáhl matného, téměř sametového povrchu. Největší inspirací mu je příroda. Všechny návrhy až po realizaci vytváří ve svém ateliéru na Moravě.

Lada Semecká se ve své tvorbě nechává inspirovat tradiční japonskou estetikou. Na Toyama Institute of Glass Art strávila více než tři roky jako pedagog. Snaží se zpřítomnit prchající okamžiky, jakými jsou svit slunce, měsíce, mraky putující po obloze, zamrzlý rybník či pohyb vody v korytu. Semecká učí na vysoké škole v Ústí nad Labem, a předává tak svoji lásku ke sklu mladší generaci.

Nejmladší výtvarnicí, která se v rámci výstavy představí, je Lucie Švitorková. Spolupracuje se Zdeňkem Lhotským, v jehož studiu ztvárňuje svoje tavené skleněné plastiky. Nebojí se posouvat hranice tavené plastiky k nezvyklým a odvážným tvarům plným překvapení. Na první pohled klasické mísy skrývají uvnitř tajemství.

Lucie Havlová, Tomáš Hendrych, březen 2022

Pracovní pozice: Produkční v Galerii Kuzebauch

Popis pozice:

Ideální uchazeč/ka je flexibilní a samostatný/á, schopný/á reagovat na produkční požadavky galerie, vystavujících umělců a kurátorů, musí efektivně spolupracovat s týmem galerie a součinně s kurátory realizovat výstavní program.

Popis pracovní činnosti:

  • příprava, organizace a realizace výstavních projektů v galerii
  • příprava a realizace výstavních projektů mimo prostory galerie (zahraniční výjezdy)
  • komunikace a jednání s výtvarníky, kurátory, sběrateli a návštěvníky
  • zajištění úspěšného průběhu vernisáží a doprovodných akcí
  • správa a udržení bezproblémového chodu galerie
  • manipulace s díly a jejich balení
  • administrativní činnost spojená s chodem galerie (smlouvy, protokoly, příprava grantových žádostí, pojistky, ceníky)
  • podílení se na přípravě kulturního programu ve spolupráci s realizačním týmem Galerie Kuzebauch
  • správa sociálních sítí (IG, FB) a Webu
  • tvorba textů a článků o výstavách, výtvarnících a jejich tvorbě

Očekáváme:

  • aktivní přístup, samostatnost, spolehlivost a nadšení pro práci
  • přehled o uměleckém provozu a min. zkušenost v oboru
  • časovou flexibilitu
  • vynikající komunikační a organizační schopnosti
  • dobrou znalost ČJ a AJ slovem i písmem

Nabízíme:

  • přátelský kolektiv
  • zajímavou a kreativní práci v uměleckém sektoru
  • práce na ŽL, finanční ohodnocení dle dohody a předchozích zkušeností
  • objem práce odpovídá plnému úvazku
  • místo výkonu práce v klidné lokalitě na Praze 6, Břevnově

Zuzana Kubelková – Inter Alia

Od 22. dubna do 14. června můžete v naší Galerii Kuzebauch navštívit výstavu Zuzany Kubelkové s názvem Inter Alia.

Zuzana Kubelková (*1987), absolventka ateliéru skla pod vedením Ilji Bílka na Fakultě umění a designu při univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, svou tvorbou definuje pojmem experiment ve skle. Zkoumá materiál, zkouší, pátrá a otevírá nové možnosti. Pojímá formu jiným, dosud nepoznaným způsobem, snaží se propojit sklo s netradičními materiály a zpracovat jej novými technologiemi. Od abstraktních objektů zkoumajících fyzikální síly, průniky či destrukci, performativních kinetických děl, která pracují s chemickým procesem růstu krystalů až po hledání možností zpracování křehkých skelných textilií v podobě nositelných masek a abstrahovaných váz.

Její nejnovější série autorských váz a objektů s názvem Frozen Landscape navazuje na předchozí experimentální série Sui Generis a El Cuco, v rámci kterých zkoumala možnosti použití transparentních skleněných a tmavých čedičových textilií. Projekt je inspirován sérií abstraktních obrazů kombinujících akrylovou barvu s měkkým pastelem, které jsou rovněž součástí expozice. Téma a obsah nástěnných obrazů autorka přenesla do 3D objektů, ve kterých jsou tahy a linie čedičové textilie na povrchu skla pomyslnými tahy pastelem na povrchu obrazů. Vystavené vázy jsou vytvořeny technikou švédského přejímaného skla. Při tavení je čedičová textilie pevnější než sklo a udržuje si svou formu určitého pásu objímajícího a utahujícího objem vázy. Tekuté sklo s vrstvou barvy pak dokáže vlákenným rastrem textilie proniknout a na povrchu vázy vytvořit abstraktní kresbu.

Pracovní pozice: Marketing & Sales asistent

Do Happy Materials hledáme nového spolupracovníka na pozici Marketing & Sales asistent pro veletrhy Messe Frankfurt.

Náplň práce:

· realizace a koordinace direct mailingu ve spolupráci s externími agenturami
· úprava tiskových zpráv, překlad kratších materiálů
· psaní PR článků a reklamních textů
· správa webů a sociálních stránek
· spolupráce na organizaci press eventů a marketingových projektů
· další administrativní činnosti
· telefonický kontakt s klienty
· správa databází a vyhledávání nových kontaktů
· administrativní podpora klientů
· příprava cenových kalkulací

Požadavky:

· znalost MS Office
· AJ na komunikativní úrovni
· zodpovědnost, pečlivost
· základní stylistické schopnosti (PR články, inzeráty)
· komunikativní a organizační schopnost
· práce samostatně i v týmu
· preferujeme dlouhodobější spolupráci

Nabízíme:

· práci na 2,5 – 3 dny v týdnu
· živnostenský list výhodou
· práci v příjemném prostředí v domě se zahradou na Břevnově
· bistro v domě
· mladý a tvůrčí kolektiv s neformální atmosférou

· nástup ideálně od května 2022

CV posílejte na Anna.roubikova@happymaterials.com

Pracovní pozice: Administrátor Norských fondů – oživení kulturní památky Sýpka Lemberk

Do Happy Materials hledáme nového spolupracovníka, který by měl na starost administraci Norských fondů pro historickou Sýpku Lemberk.

Náplň práce:

  • Administrativní a organizační podpora všech hlavních aktérů grantu
  • Zajišťování produkčních záležitostí (příprava podkladů pro publikaci či semináře, organizace schůzek, zápisy, hlídání termínů, ubytování, cestovné, domlouvání schůzek)
  • Pravidelná komunikace s vyhlašovatelem grantu na MF, sepisování průběžných a konečných zpráv, vytváření timesheets a dalších předepsaných tabulek v rámci reportingu grantu
  • Shromažďování a třídění dokladů pro účetního a daňového poradce v rámci grantu
  • Nepravidelné cesty na Lemberk (u Liberce), v případě konání nějaké aktivity nutné, cestu a čas proplácíme

 Nabízíme:

  • Práci v tvůrčím mezigeneračním týmu asi 10 lidí
  • Spolupráce na oživení památky barokní sýpky na zámku Lemberk
  • Nový projekt s atmosférou start-upu
  • Získání zkušeností s administrací grantu
  • Neformální prostředí, kancelář v domě na Praze 6 v Břevnově se zahradou
  • Práce v kanceláři na 2,5 dne v týdnu
  • Odměna 15 tis čistého, na dobu grantu, tj. na určitou od května 2022 do konce dubna 2024

Očekáváme:

  • Studenta VŠ nebo zájemce o poloviční flexibilní úvazek, minimálně SŠ
  • Samostatnost a zároveň schopnost pracovat v týmu
  • Komunikativnost a optimistický přístup
  • Pečlivost, smysl pro detail, práce v Excelu, dobrý time management
  • Povaha dobře snášející zátěž a operativu
  • Zkušenost s administrací norských fondů výhodou

Termín pro zaslání CV do 30.4.2022.

CV zasílat na anna.roubikova@happymaterials.com

Stojíme za Ukrajinou

Velice nás mrzí a znepokojuje současné dění na Ukrajině. Rádi bychom vyjádřili plnou podporu a soucit s utrpením tamních obyvatel. Doufáme, že se situace co nejrychleji uklidní a opět zavládne mír.

František Skála a Martin Janecký – Skleněný kaleidoskop Františka Skály

Přijďte se od 10. února do 15. dubna 2022 podívat do Galerie Kuzebauch na výstavu Františka Skály a Martina Janeckého s názvem Skleněný kaleidoskop Františka Skály.

Euforik, 2022

Umělci dávající přednost trvalému experimentu jsou magií skla přitahováni, a sklářští mistři (často též praktikující umělci), kteří na rozdíl od nich ovládají těžkou partituru formování skla, takové výzvy s nimi rádi podstupují.  Mimo vzájemné přátelské vazby, které jsou podmínkou, mohou totiž i ukázat, co všechno jsou schopni zvládnout.  Podobná vazba se vytvořila mezi Františkem Skálou a Martinem Janeckým.

František Skála realizaci minipříběhů geneticky modifikovaných postav, blíže neurčených bytostí, přenechává Martinu Janeckému – světoznámému kolegovi ovládajícímu bravurně techniky horkého skla, postupujícímu na základě autorových kreseb a respektujícímu jeho korekce v průběhu vzniku díla u pece.

Dancing Face to Face, 2022

Skála si ze širšího pohledu touto tvorbou řeší logiku vlastních uměleckých interesů, v nichž proniká prostřednictvím malby, plastiky, instalací atp. k „archeologickým sondám“ do různých materiálů – k odhalení jejich výtvarných možností. Zajímají jej hlavně ty, u nichž tento potenciál zrovna nevidíme, většinou přírodního původu, jako je barevná hlína, větve, mušle, ulity… teď k nim přibylo i sklo, třebaže to má poněkud jiné parametry. S tím, co je v českém autorském skle po roce 1945 obvyklé, mají Skálovy práce málo společného. Ale rozboření jakýchkoliv zažitých manuálů tvoří přece hlavní rys Skálovy bezbřehé radosti z tvoření!  A to, že budou tyto objekty do hlavního proudu vývoje českého skla nezařaditelné, to opravdu autora „netrápí“: originalita, nezařaditelnost, až výstřednost tvoří páteř genetické výbavy tohoto umělce.

V jednotlivých plastikách jde o situační zachycení dobrodružných eskapád groteskních lidí, jakýchsi mutantů, kteří nevznikli nějakou automatickou cestou nebo náhodou, ale jsou autorem modifikováni jako inteligentní bytosti. V peci teče žhavé sklo, které je podle režijních představ Františka Skály vytvarováno, pak se objekt chladí a po vychlazení nechá na povrchu zmatovat. To proto, aby dovnitř plastiky nebylo vidět, aby oko bylo vedeno čistě po příběhu a jeho dějových zápletkách. A aby v ní nehrálo roli cokoliv, co je v tomto případě podružné: odrazy či lesky skla. Vlastnosti materiálu tu jsou přímo podřízeny ilustraci děje, záměru velkého vypravěče: Františka Skály.